informace-želvy
Řád želv spadá do třídy plazů. Od ostatních řádů se odlišují především krunýřem vyvinutým z žeber, který kryje měkké části těla. Vyvinuly se před více než 100miliony lety a od té doby prošly jen malými evolučními změnami. Nemají zuby, vystačí si jen s ostrými dásněmi. Vyskytují se především v tropickém a mírném pásu po celé zemi, protože jsou studenokrevní a tudíž potřebudí teplo. Rozmnožování, stejně jako u ostatních plazů, probíhá pomocí kladení vajec, které samice zakopávají do vyhrnutých jam v písku a pak už se o svá mláďata nestarají, proto i přes velký počet vajec se moc mladých želv dospělosti nedožije.
Suchozemské želvy
Suchozemské želvy se vyskytují v tropických a subtropických pásmech celého světa. Mají klenutější krunýř než druhy žijící ve vodě a silnějaší nohy uzpůsobené k přenášení jejich težkých těl po pevnině. Větašinou se živí rostlinnou potravou, ale větší druhy nepohrnou nalezenou mršinou.
Želva sloní - Chelonoidis nigra
Želva sloní se vyskytuje na Galapšském souostroví. Je to největší pozemní želva-má obrovský krunýř, robusní nohy a dlouhý krk. Tvar a velikost krunýře se mení podle toho, ze kterého z ostrůvků jedinec pochází, nejvíce však d orůstá délky 1,5 metru, váhy 250kg a věku okolo sta let. Vetšinu života stráví v menších zkupinkách pastvou a vyhříváním se v zablátěných kalužích. Živí se ruznými druhy rostlin, od suchých kaktusů až po vodní rostlinky. .
Páření muže probíhat v jakémkoliv měsíci v roce, ovšem na konci jara dosahuje maxima. Samci se v té dobe stávají teritoiálními a hledají si samičky, které si připravují jámy na vajíčka, kterých nakladou asi 15. Technika zásnub je dost nekompromisní. Jakmile samec vyhledá vhodnou samici, kouše a štípe ji do nohou, aby ji znehybnil. Potom se na ni vysune a spáří se.
Želva sloní je velmi ohrožený druh, predevším kvůli krysám, které vyžírají snůšky vajec a malé jedince, a také kvůli lidské činnosti. Některé organizace se snaží pomoci-do roku 2000 bylo vypuštěno přes tisíc želv z chovných stanic zpět do přírody. Tohle je druh, který si ochranu opravdu zaslouží.
Želva obrovská - Dipsochelys gigantea
Želva obrovská je velmi podobná želvě sloní, akorád žije na ostrovech Seychely. Od želvy sloní se liší malým (tzv. nuchálním)štítkem na předním okraji karapaxu(horní díl krunýře). Opět záleží na kterém ostrůvku daný jedinec žije. Byla téměř vyhubeny(na některých ostrovech úplně) kvůli sběru vajec a lovu na maso. I tato želva by si zasloužila větší ochranu.
Želva uhlířská - Geochelone carbonaria
Želva uhlířská obývá severní pobřeží Jižní Ameriky. Dorůstá délky 50 cm, snadno se pozná podle nápadných červených nebo oranžových skvrn na nohou a často i na krunýři, který je zvláště u samců nápadně protáhlý a uprostřed mírně snížený. Živí se nejen rostlinami a spadanými plody ovoce, ale i mršinami. Samička klade několik snůšek do roka do roka po 2 až 15 vejcích. Čast je lovena a též doplácí na vypalování deštných pralesů, které jsou jejím domovem, přesto stále patří k poměrně běžným druhům.
Želva hvězdnatá - Geochelone elegans
Želva hvězdnatá obývá poloostrov přední Indiie. Má nápadně vyboulený krunýř s nádhernými kresbami. Vyhledává spíše vlhčí oblasti, ale to neznamená, že nežije i na savanách a stepích. Živí se výhradně rostlinou potravou, jako jsou suché byliny a traviny, též také požírají kaktusy a spadané ovoce. Samice klade okolo 5 snůšek za rok po 10 vejcích, které zahrabává pod zem. Často se stává, že v období sucha zem ztvrne natolik, že mláďata musí s vylezením počkat na monzumové deště. Není to vhodný druh pro nezkušené chovatele.
Želva pardálí - Geochelone pardalis Želva pardálí obývá různé biotopy jižní Afriky, od písčitých oblastí křovinatého pobřeží, až po stepi a polopouště. Dorůstá velikosti až 70cm, živý se travinami a jejich semeny, ale nepohrne výkaly predátorů a mršinami. V chladných oblastech se na zimu zahrabává a prospí ji, naopak v teplých oblastech se především na odpoledne ukryje do stínu, nebo zahrabá. Samice naklade do jednoho hnízda až téměř sto vajec. Aby mohla(samice) vůbec jámu vykopat, často si hlínu zvlhčuje vlastní močí. Mláďata v zemi často uvýznou i na několik týdnů až do období dešťů. Mladí jedinci se často stávají kořistí varanů, čápů, vran a různých malých savců. Želva pouštní - Gopherus agassizzi Želva pouštní obývá jihozápadní Ameriku. Dorůstá délky necelých 35cm. Má robustní a silné nohy dobře uzpůsobené k hloubení nor, ve kterých se ukrývá v horkých částech dne a ve velice chladných nocích, často jsou doupata velká a společná pro více jedinců. Žije nejméně 50 let, živí se kaktusy a trávou, někdy i hmyzem. Familiarizza con il gergo e la terminologia del blackjack grazie al glossario del black jack preparato per te dagli esperti di Italia d’Azzardo. Da oggi vincere sarà molto più facile! Želva trpasličí - Homopus signatus Želva trpasličí je nejmenší želva na světě, dorůstá délky pouhých 8cm. Obývá suché oblasti, živí se především suchými sukulentními rostlinami. Díky své malé velikosti se může schovat pod kameny, před sluncem a predátory, přesto se často stává obětí masožravých ptáků a menších savců. Želva Homeova - Kinixys erosa Želva Homeova je velmi zvláštní druh, má totiž pohiblivý zadní díl karapaxu(vrchní krunýř), což jí umožňuje prakticky úplné uzavření se v krunýři. Dorůstá 30 cm, žije v tropických pralesích střední Afriky u mokřadů a břehů řek, je to totiž docela obstojný plavec, přesto většinu času stráví zahrabaná pod padlými kmeny nebo kořeny. Je to všežravec, živí se jak rostlinami a plody, tak bezobratlými a zdechlinami. Samice kladou několik snůšek po 5 vejcích za rok, ukrývají je pouze pod spadané listí. Želva skalní - Malacochersus tornieri Želva skalní je další dosti zvláštní druh. Je menšího vzrůstu-17cm, ale na první pohlůed zaujme nápadně plochým krunýřem, který je navíc částečně ohebný díky otvorům v kostních deskách pod štítky. Umožňuje jí to se zaklínit i do malých štěrbinek, aby unikla ptáků a dravým savcům. Obývá skalnaté polopouště střední Afriky. Živí se trávou, listy a plody, nikdy se však nevzdaluje od své skály. Samice kladou během jednoho roku několik snůšek po jednom vajíčku. Želva zelenavá - Testudo hermanni Želva zelenavá je se svými 20cm nejmenším druhem z jihoevropských želv. Snadno se zamění za jí podobnou želvu žlutohnědou, má však jasnější a výraznější barvy a její nadocasní štítek je rozdělen na dva. Živí se převážně listy, plody a květy, ale nevadí ji hlemýždi, slimáci a zbytky mrtvých živočichů. V zimě spí zimním spánkem, v létě si přes nejteplejší část někam zaleze. Samice klade asi 12 vajec jednou za rok. Je to často a snadno chovaný druh, dříve byl často odchytávána, dnes je plně chráněna. Želva žlutohnědá - Testudo graeca Želva žlutohnědá dorůstá délky 25cm, obývá teplejší biotopy než želva žlutohnědá. její život se velmi podobá životu želvy žlutohnědé, žije na písčitých dunách , žere listy, plody, případně zdechliny a trus savců. Samice klade za rok až 12 vajec. Je to zranitelný druh, také často chovaný. Želva trojúhelníkovitá - Chersina angulata Želva trojúhelníková obývá pobřeží jižní Afriky. Měří 15-20cm, ale má dosti vysoko klenutý krunýř. Živí se trávou a sukulenty, v zimě hibernuje. Je ale častou potravou dravých ptáků, varanů a savců.
Budu se zde podrobně zabývat péčí o nejčastěji doma chovanou želvu - želvu Nádhernou. Hodně lidí chce mít domácí zvířátko, tak proč ne například želvu? Není s ní tolik starostí, nemusí se každý den vodit na procházku - no není to to nejlepší zvíře? Ale chovat želvu je i obrovská zodpovědnost. Za prvé si musíte uvědomit, že to není hračka, ale živý tvor. A také, neočekávejte od želvy, že si ji vycvičíte jako pejska. A také důležitá věc, když si v mládí pořídíte želvu, budete ji mít až do důchodu. Ale abych jenom neodpuzoval, želvy jsou výborní miláčci pro alergiky, můžete je s klidným svědomím nechat doma v době, když jedete na dovolenou, a je možné je si ochočit tak, aby se vás nebály a přicházely si pro jídlo, respektivě žraly z ruky. Pohlaví se dá přesně určit až u odrostlejších želv. Samice má výrazně kratší drápy a kratší a slabší ocas. Samice také dorůstají větší velikosti, ovšem to záleží i na výživě a prosoru, který má. Samice jsou vzájemně snášenlivější než samci, kteří se na jaře můžou chovat teritoriáně. Než si obstaráte želvičky, je nutné si doma připravit základní vybavení a krmení. Pro želvy nádherné je nutné připravit tzv. akvaterárium, část musí být souše, část vody. Akvárium musí být dostatečně velké, aby všechny želvy měly možnost pohybu. Řiďte se metodou, čím větší, tím lepší, protože malé želvičky za pár let vyrostou až ke třiceti centimetrům. Vody v nádrži musí být tolik, aby želvy mohly poplavávat, pozor na to, aby vždy dosáhly alespoň zadníma nohama na dno, jinak by se mohly utopit. Souš je nejlépe udělat z nějakého kamenu, dávejte však pozor, aby se nepřevrátil, popřípadě pro lehčí želvy je možné udělat poličku vysypanou spískem, ten se však postupně dostane do vody a znečistí ji. Na pevninu by se měly vejít všechny želvy z akvária, není to však podmínkou, protože si rády vlezou jedna na druhou. Dále je nutné pořídit si zářivku, kterou umístíte nad ostrůvek. Nejlepší je tak 25W, musí vydávat dost tepla, aby se želvy opravdu prohřály, ale zase je nesmí spálit, proto ji dejte z jejich dosahu(i když moje Drahomíra do lampičky s oblibou strká celou hlavu a nedaří se mi ji to zakázat). Také je vhodné mít ve vodě topení, i když to není zrovna nutností. Když už je, tak topte na teplotu cca. 25 stupňů, ikdyž želvám stačí obyčejná pokojní teplota. Rostlinky se do akvária dávat nevyplácí, protože želvy jsou částečně bíložravé a s rostlinkou to pak nedopadá dobře(můj rekord, co se týká výdrže rostlinky v akváriu jsou necelé tři dny). Filtry jsou celkem neúčinné, protože i když krmíte želvy mimo akvárium, stejnak nadělají tolik bordelu, že se to nestíhá čistit, proto je nutné jednou za jeden až dva týdny vodu vyměnit, aby příliš nesmrděla a nezarůstala řesami. Malá želvička se nejlépe krmí různými granulemi. Je to nenáročné, nespotřebuje jich moc, takže i levné. Mláďata je nutné krmit každý den. Na zpevnění krunýře potřebují dostatek vápníku, který je v granulých, ale též doporučuji dávat do vody "želvíky"-kusy vápníku které byste měli sehnat v každém zverimexu. Na dochucování je dobré želvičky krmit moučnými červami, které nakoupíte ve zverimexu, ale dál si je můžete chovat i doma v krabici s moukou a kouskem brambor. U mláďete si se salátem moc nešplhnete, protože je dravé, ale zkusit se to může:). Jak želva roste, zjistíte, že granule se začínají prodražovat. Proto je nejlepší začít želvu zvykat na masitou potravu. Nejlepší je být zásobován kamarádem-rybářem, anebo ryby sám chytat. Zmrazené ryby vydrží v mrazáku celkem dlouho. Rybu je potřeba rozmrazit a nakrájet a odkostit na kousky, které jsou želvy schopny pozřít. Místo moučných červů přicházejí na řadu "zofombasové" - vypadají podobně akorát měří okolo 5 cm. Na nich se výborně praktikuje jezení z ruky. Potíž je akorád v tom, že když želva omylem kousne Vás, docela dost to bolí, může téct i krev. Nevyčítejte jí to, neměla to v úmyslu a Vy si za to stejně můžete sami. Na louce lze nachytat sarančata - další výborná věc. Můžete je začít učit na ovoce a zeleninu, hlavně hlávkový salát, ale já jsem se nikdy nesetkal s úspěchem, želvy stávkovaly. V dospělosti už u želv granule nemají cenu. Protože želva jede jako tank a je schopna sníst i velká balení během pár dnů. Proto na řadu přicházejí kočičí granule - jsou větší a je jich desetkrát ví za stejnou cenu. Podle odborné literatury by měly dospělé želvy být vegetariánky ale alespoň u mně tvoří hlavní potravu ryby( dobře se osvědčilo i kupované filé ). Znám lidi, kteří dávají pravidelně želvám řízky, ale to už je zbytečně přehnaná péče. Želvy nemusíte krmit každý den, stačí tak jednou, dvakrát do týdne, ale musí se najíst. Dospělá želva je schopna přežít bez jídla i pár týdnů, ale to dělejte co nejméně. Jinak opět dávejte želvám co na louce chytíte. Když jim do akvária dáte živou menší rybku, do rána z ní nic nezbude;) Perfeziona le tue abilità al gioco del blackjack e alle slot machine grazie ad una conoscenza approfondita delle tabelle del blackjack e del gergo delle slots! Pokud máte dostatečně velkou zahradu, nic Vám nebrání vykopat si na ní zahradní jezírko pro želvy. Může být řešeno velmi jednoduše, k tomu se dostanu za chvilku. V rybníčku můžete mít želvy buď jen přes léto, nebo i přes zimu, to si ujasněte dříve, než začnete stavět. Na letní variantu stačí vykopat jámu o rozměrech 3x5 metrů, mírně zakulacenou, od krajů se mírně svažující do hloubky přes půl metru. Vykopanou jámu zasypte překádrovaným pískem, vrstvu tak 10cm. Po okrajích rybníčka ještě vykopejte mělký příkop, do kterého potom zasypete okraje fólie. Kupte si dostatečně velkou a silnou rybníčkovou fólii, opatrně ji položte na písek, po okrajích zastřihněte tak, aby se dala uchytit v okrajovém příkopu a tam ji taky zasypte a pevně udusejte. Na fólii naneste další vrstvu hrubého písku(10cm) a zatižte plochými kameny z řeky, aby se písek nesesypával zpět dolů. Teď napusťe vodou a nechte ji usadit se. Je dobré do rybníčka zavést vzduch, já jsem to vytvořil pomocí bublinek, které jdou do zahradní čističky. Rybníček se ještě musí oplodit. Aby želvy nepřelezly, pletivo musí být vysoké přes 70cm a také musí být zakopané do země, kdyby se chtěly želvy podhrabat. Nechte jim kolem rybníčka nějaký prostor, ať si protáhnou nohy. Jestli máte v úmyslu rozmnožování, vykopejte jámu hluboku 20cm a vyplňte ji pískem. Rostlinky a jiné živočichy do rybníčka nedávejte, želvy si k nim najdou cestu. Jestli chcete v rybníčku nechat želvy i přes zimu, je nutné udělat část s minimálně 1,8m hloubky. Stačí Vám na to stejný rybníček jako minule, akorád uprostřd zakopejte sud nebo něco takového. Do něj zaveďte vzduch a zamezte úplnému zamrznutí hladiny. Želvy jsou takhle přespat zimu, jsou v nehybném stavu, tak je zbytečně nerušte. S rozmnožováním ještě nemám zkušenosti, ale něco o tom napíšu. K páření dochází z jara. Je dobré nechat želvy přezimovat v krabici s vlhkým listím někde ve sklepě, nanejvýš však na tři měsíce. Já jsem to ještě nezkoušel, ale vyzkouším letos. Samci si samičku namlouvají obcházením, někdy i hlazením, poté se spáří. Samice se snaží vajíčka zahrabat do písku, ovšem když ho nemá, naklade vejce do vody, je nutné je okamžitě sebrat a dát je do umělých inkubátorů. Do nich dáváme i vajíčka vyhrabaná z písku. Když chceme více samic, teplota by neměla přesahovat 28°C, když více samců, je dobré mít teplotu okolo 30°C. Z vajíček se za ři měsíce líhnou malé, nesmírnbě křehké želvičky. Dáme je do mírně teplé, ale hodně mělké vody, kde zůstanou minimálně po další dva měsíce, než se připojí k ostatním. Krmíme je velmi drobounkými granulemi, které můžeme ještě přikrájet. Též je nutné myslet na dostatek vápníku a vytamínů, které seženete v různých kapičkách a přidáváte je do potravy. Když Vám želva onemocní, dostáváte se do problému. Oddělte ji od ostaních do nádrže s teplou vodou a zajistěte dostatek vitamínů. Pokud se její stav nezlepšuje, zkuste ji zavést k veterináři, ale ten si s želvami většinou neví rady a dá jí jen další vitamíny. Pokud však želvy chováte v dostatečně higienyckých podmínkách, mají dostatek vitamínů a stravy, tak většinou neonemocní. Chov želvy nádherné
Pořízení želvy
Pohlaví
Základní vybavení
Krmení
Venkovní jezírko
Rozmnožování
Nemoc